Markéta Vítková o své nové knize o autismu

Minule jsem psala o tom, jak jsem se dostala k představení světa nevidomých dětem v knize Narozeninová kočka.

 Neměla jsem úplně tendenci psát o jiných problémech či hendikepech, protože jsem s nimi neměla nějakou větší zkušenost. Ale několik lidí mě nezávisle na sobě oslovilo s tím, zda nechci psát i o dalších, že by to mohlo být fajn. Když už to řekl několikátý člověk, připustila jsem si, že bych to vlastně mohla aspoň zkusit. Pak se mi ozval spolužák ze základní školy, kterého jsem léta neviděla. Všiml si, že píši knihy pro děti. On pracuje pro centrum, kde se věnují rodinám s dětmi s autismem, v němž v té době pracovala i psycholožka Kateřina Čížková, která chtěla o autismu napsat knihu. Spolužák nás seznámil a my jsme se hned na prvním setkání dohodly, že to společně zkusíme.

Knih o autismu je na trhu již docela dost. Postrádaly jsme však nějakou, která by malým dětem svět dětí s autismem přiblížila srozumitelně, ale zároveň hravě. Kniha představuje, jak hlavní hrdinka Jasmínka s autismem prožívá různé situace, jako je jízda dopravním prostředkem, návštěva lékaře, nakupování, koupání apod. Protože je však každý člověk s autismem jiný, zařadily jsme do všech kapitol i pohledy tří dalších dětí, pokaždé jiných, abychom byly schopny obsáhnout širší škálu autistického spektra.

Barva autismu je modrá a názvem knihy Jak barevná je modrá jsme chtěly ukázat rozmanitost a šíři autismu.

Přály jsme si, aby kniha byla i hravá, do každé kapitoly jsme tak přidaly hledací obrázky, které nakreslila Ivana Lundkáková, která má doma syna s autismem. Dále hrací prvky, některé třeba na suchý zip, a tipy na různé aktivity, z nichž některé lze dělat i mimo knihu. S vlepováním některých částí knihy, například zmíněnými suchými zipy, nebo se zrcátky, nám pomáhali klienti Národního ústavu pro autismus. Kateřina Čížková ještě knihu doplnila radami pro rodiče, jak zvládat některé náročné situace.

A co je to vlastně ten autismus?

Autismus je vrozená odlišnost nervové soustavy, což znamená, že mozek člověka s autismem funguje jinak. Jedná se o poruchu, na jejímž vzniku se podílí mnoho příčin - včetně věku rodičů, toxických vlivů prostředí, genetiky či průběhu těhotenství a porodu. I když výzkum pomalu odhaluje další a další možné faktory, které výskyt i průběh autismu ovlivňují, stále nemáme odpověď na to, proč se výskyt autismu neustále zvyšuje – v současné době se odhaduje, že nějakou z forem autismu mají zhruba 2 % populace, některé odhady ukazují dokonce 4 %. A ačkoliv se i tento poměr s lepší diagnostikou mění, stále to vypadá, že se autismus výrazně více vyskytuje u chlapců než u děvčat.

 

Na světě neexistují dva lidé, kteří by měli tytéž projevy, i proto se autismu také říká „poruchy autistického spektra“, a toto spektrum může být opravdu velmi široké. Obecně se však lidé s autismem potýkají s problémy v oblasti komunikace, sociální interakce a mohou mít zvláštní či stereotypní zájmy a chování. Zatímco někteří z nich se naučí v náročných společenských pravidlech orientovat a mohou vystudovat vysokou školu či mít vlastní rodinu,
jiní potřebují podporu po celý svůj život.

Autismus je neléčitelný. Ale existuje celá řada odborníků, kteří rodinám s dětmi s autismem pomáhají. Mezi ně patří lékaři, psychologové, psychoterapeuti, behaviorální analytici, fyzioterapeuti či ergoterapeuti a logopedi a mnoho dalších. Nejlepší je, pokud má rodina podporu od více odborníků z různých oborů, kteří vzájemně spolupracují a vytvoří tak individuální program vhodný právě pro danou rodinu. Neexistuje jednoduchý recept na to, jak s dítětem s autismem pracovat – každé z nich je totiž jedinečné a potřebuje podporu v jiných oblastech.