Můj tchán přišel o zrak. Život v jeho blízkosti mi poodhalil spoustu aspektů soužití s nevidomým člověkem, které jsem si do té doby nedokázala představit. Ne vždy to bylo příjemné. Například když kvůli mně narazil do dveří. Pak jsem si už pamatovala, že dveře musí být buď úplně zavřené, nebo úplně otevřené – nic mezi tím. A nože se při sušení po mytí dávaly vždy tak, aby se o ně nemohl poranit. Člověk nic nesměl nechat jen tak ležet na podlaze. Takových věcí je spousta.
Pak jsem se se svými dětmi dostala – více méně náhodou – na tábor pro děti s různými poruchami a postiženími, často na vozíčku. Šlo o velmi přátelský kolektiv, kde jsem nabyla dojmu, že moje děti pochopily, že i děti na vozíčku a jinak handicapované, se smějí, vztekají, mění se jim nálady, někdy se chtějí kamarádit, jindy ne... úplně stejně jako ostatní děti. Říkala jsem si, že když potkáme někoho s postižením na ulici, nejspíš na něj nebudou zírat, ukazovat nebo se nějak přehnaně zajímat, co to s dotyčným vlastně je.
Tyto dvě zkušenosti mne ponoukly k tomu, že jsem chtěla dětem přiblížit, jaké to je – být nevidomý. A napsala jsem příběh Narozeninová kočka, který vypráví o slepém dědovi a jeho vnucích. Děti se v knize dozví o některých pomůckách, které nevidomým pomáhají, a zjistí, že i slepí lidé řeší stejné problémy jako my a že občas potřebují naši pomoc.
Třešničkou na dortu je pro mě zařazení původního vydání Narozeninové kočky do projektu Čtení pomáhá. Děti tak mají možnost se při četbě dozvědět více o nevidomých a při úspěšném vyplnění testu o knize na stránkách projektu mohou i pomoci těm, kteří to potřebují. Vybrat si mohou z různě zaměřených projektů – pro děti, seniory, handicapované, na podporu čtenářství, na výchovu asistenčních psů a mnohé další. Pokud se kniha čte v kolektivu, může test vyplnit klidně každé dítě samo za sebe a pomoc je tak větší.
Kniha může sloužit i při výuce ve školkách a školách, když se probírají lidské smysly nebo handicapy. Vznikly také besedy, se kterými jezdím do škol, školek, družin a knihoven. Pro zájemce jsou informace na mých stránkách marketavitkova.cz.
Pomáhat dětem lépe porozumět lidem s různými omezeními je pro mě radostí, která má smysl!
