Vážení zákazníci, v termínu od 20.7. do 16.8. bude naše prodejna uzavřena. Objednávky přes eshop přijímáme.

Výběr MŠ

Stojíte před důležitým rozhodnutím, do jaké školky dítě dát a nevyznáte se v systémech a školkových programech? Chtěli byste nejradši školku státní, ale ne takovou, jakou jste zažili vy? Hledáte něco alternativního? Máme pro Vás přehledně rozdělené alternativní školství a přehled programů ve státních školkách. Možná některé z Vás překvapí, že i některé státní školky už využívají prvky alternativního vzdělávání. 

Alternativní školství bylo původně hlavně pro základní školy. Později se některé prvky začaly zařazovat už do mateřských škol, až se úplně celý systém vytvořil i pro děti předškolního věku, tak, aby navazoval a děti byli na „jiný“ přístup zvyklé odmalička.  

Všechny alternativní směry vzdělávacích systémů mají společné znaky:

  • pedocentrismus, důraz na individualitu žáka
  • zaměření na aktivitu žáka a hru
  • co největší přiblížení školy životu
  • jiný způsob organizace výuky, netradiční postupy
  • úzký vztah rodiče – učitel – žák
  • integrace handicapovaných dětí

 

Počítáme s kostky Puzle abecedaVícevrstvé puzzlePuzzle ruce

 

Nejznámější a nejvíc rozšířený je systém Montessori školek. Základem tohoto systému je pedocentrismus, tzn., že středem všeho je dítě. Nepleťme si to ale s tím, že dítě má volnou výchovu, kdy nic nemusí, nemá povinnosti a slovo dítěte, je víc, než slovo učitelky/matky. To v žádném případě. Vzdělávací princip této pedagogiky je prostý:, Pomoz mi, abych to mohl (a) udělat sám(a).“  Cílem je tedy spontánní rozvoj dítěte a pomoc člověka, aby dosáhl (a) své nezávislosti / samostatnosti. Úkolem učitele je, připravovat podněty a prostředky tak, aby dítě samo projevilo zájem o danou činnost / věc. Učitel poté pozoruje dítě, jak zkouší vymýšlet vlastní řešení a dítě většinou samo osloví učitele s žádostí o pomoc a pokud ne, učitel se sám nabídne, ale první dává prostor dítěti. Podněty a vhodné prostředí pro tuto metodu se vytváří podle jednotlivých ,,senzitivních fází“->  jde o určitá období, kdy je dítě vnímavější a chápavější pro některé podněty. Každé dítě je samozřejmě individuální, ale vždy se vychází z toho, na co už je dětský mozek zralý a s čím je třeba ještě počkat. Někteří jsou samozřejmě rychlejší a někteří pomalejší, a proto je i tento systém založen na individuálním přístupu. Rozhodující pro možnost vydat se tímto směrem je vnitřní tvořivost dítěte. Pokud dítě odmalička rodiče vedou k co největší samostatnosti a zodpovědnosti – nesení následků za svoje rozhodnutí, pravděpodobně mu tento způsob výuky a výchovy v mateřské škole bude vyhovovat. Dochází zde ke slučování dětí různých věkových skupin, integrují se handicapované děti. V Česku se původně tento systém hojně využíval právě pro handicapované, protože systém se snaží v co největší míře přiblížit k reálnému životu.  

 

Další alternativní vzdělávací systém patří Waldorfská škola. U nás prvky tohoto vzdělávání využívají hlavně lesní školky. Důraz je zde totiž kladen na duševní rozvoj dítěte a využívání síly přírody. Dítě se prvních sedm let učí ze svého okolí. Napodobuje vše, co vidí, a proto by v jeho okolí nemělo být nic, co by nebylo hodno napodobování. Dítěti by se mělo dostat co nejpřesnějších smyslových vjemů. K tomu jsou právě vhodné hračky a předměty vyrobené z přírodních materiálů. Hračka z přírodního materiálu nebo přírodnina sama (plody, kousky různých druhů dřev, len) v sobě nese stále svou životní sílu příjemně oslovující smysly dítěte (tvar, teplo, jemná barva, povrch atd.). Důležité je, aby se dítě kdykoliv cítilo jako harmonická součást přírody a jejich proměn během roku. V tomto systému je uplatňován řád a rytmus. Řád a rytmus umožňuje dítěti orientaci a prožívání času. Ve waldorfském systému jsou důležité i oslavy. Slaví se třeba začátek a konec týdne, roční svátky, příchod jara a další. Jelikož je zde kladen důraz na řád a duchovní rozvoj, je systém vhodný například pro autisty, kteří řád milují a vyžadují.

 

Jako další systém si představíme Daltonský plán. Učebna je rozdělena do center aktivit, na základní škole potom do předmětových okrsků. V centrech aktivit se dětem nabízí různé činnosti, které jim ráno na začátku týdne učitelka představí v rámci ranního rozhovoru. Děti si potom na tzv. „tabuli úkolů“ zvolí, v jakém centru budou pracovat. Centra jsou vždy jen pro určitý počet dětí a práce v nich může být jak rozvíjející samostatnost, tak podporující spolupráci. Základním principem je klidná práce vlastním tempem, dobrovolná volba činností a postupů. Učitel je zde opět jen jako pozorovatel, pomocná ruka, motivátor. Na základní škole se každý učitel věnuje pouze jednomu předmětu, ve kterém se nadále vzdělává a je v něm odborníkem. V mateřské školce využití tohoto systému má mnoho výhod, pro využití na základní škole už má systém i své nevýhody, proto je doplňován jinými systémy.

 

Poslední alternativní směr, je Jenský plán. Ten se v současnosti v ČR samostatně nepoužívá, využívány jsou jen prvky z něj. Základem jsou 4 formy výuky. Je jím rozhovor, práce, hra a slavnost. Den začíná rozhovorem buď v kroužku, nebo u svačinky, kde si děti vykládají zážitky z víkendu, předešlého dne a kde se mimo jiné dozvídají, co se ten týden bude dít. Pokračuje samostatnou nebo kolektivní aktivitou, následuje její zhodnocení. Opět jsou zde oslavy konce týdne, narozenin, příchod jara. Oslavy se netýkají jen dětí z jedné třídy, ale schází se celá škola, zapojují se i rodiče. Jenský plán, je taková kombinace předchozích systémů, akorát je tady ještě více svobody, což bývá kritizováno, protože děti při diskuzi nebo řešení úkolů dělají nadměrný hluk, což může působit až jako nekázeň.

Montessori kniha Inkluze v MŠ   Hrajeme si v MŠ 

 

Závěrem podotknu, že ačkoliv se může zdát, že alternativní směr předškolního vzdělávání je pro Vaše dítko to pravé, zdaleka tomu nemusí tak být. Každé dítě je jiné a potřebuje jiný přístup, proto některému bude víc vyhovovat přístup ve státní školce. U všech těchto alternativních směrů je důležitá a preferovaná komunikace a úzká spolupráce s rodiči-rodiče se zapojují do dění školky. Ovšem pravidlo, které platí v jakékoliv školce, je, že komunikace je základ všeho. Pokud hodně komunikujete s vedením školky, s paní učitelkou Vašeho dítka, vždycky z toho vytěžíte víc, než ti, kteří nekomunikují. A vždycky je potřeba zjišťovat, jestli systém, ve kterém se dítko vzdělává mu vyhovuje.

 

V dalším článku si uvedeme nejvíce používané programy a projekty ve státních mateřských školách, které se hodně inspirují právě v těchto systémech.

 

Vaše učitelka a maminka Kateřina Beranová

 

 

 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.