Pes nejlepší přítel člověka.
Dnes už jen stěží zjístíme, v který okamžik lidských dějin se do té doby divoký a svobodný vlk přiblížil k lidskému obydlí a rozhodl se těžit ze zbytků lidské činnosti a pomalinku se přizpůsobovat společnému soužití. Stejně tak nevíme, kdy si člověk všimnul svého nového společníka a začal s dlouhou cestou ochočení, domestikace a vzájemného přizpůsobení.
Stalo se tak jistě v dobách, kdy bylo zaznamenávání dějin ještě v plenkách a omezovalo se na kreslení nástěnných maleb. Jisté je, že od té doby ovlivňují naši čtyřnozí přátelé naše životy i všeobecný vývoj celého společenstva. Nejdříve jako společníci a pak jako partneři v mnohých lidských činnostech.
Lidé naučili vlka pást stáda, nahánět při lovu zvěř na jejich mušky nebo kopí a následně ji nosit. Tahat sáně a tím přepravovat osoby i náklady na dlouhé vzdálenosti i v nehostinné krajině. Střežit, hlídat a bránit svého vůdce i jeho majetek. Díky citlivému nosu hledat, stopovat a nacházet osoby, různé látky a označovat nejrůznější pachy.
S tímto se začal lišit a oddělovat i vzhled psů. Podle činnosti, pro kterou byli určeni a šlechtěni. Velmi záhy lidé vypozorovali, že nejen za práci se dokáže pes zavděčit, ale i za plnou misku žrádla, teplý pelíšek a nějakou tu náklonnost. Zjistili, že mají i nemalý vliv na jejich zdraví a dokážou ovlivnit pohodu fyzickou i psychickou.
První zmínky se nacházejí už ve starém Egyptě, kde byli psi díky své tělesné teplotě používáni k prohřívání nemocných kloubů u revmatického onemocnění. Při osidlování Ameriky a následných vojenských bitvách využíváni v polních lazaretech u vojáků zraněných a často i psychicky nalomených. Po ztrátě končetin i životních perspektiv vracely svou přítomností naději i chuť do života.
Existují i záznamy, že milovníci psů už v historii snažili přivést své svěřence do psychiatrických léčeben a zapojit je do práce s psychicky nemocnými lidmi. V archívech a starých záznamech by se jistě dalo najít hodně případů. Jen všechny tyto snahy vznikaly spíše náhodně na základě práce nadšenců a neměli ucelený základ. Moderní doba už nepřeje tolik pracovnímu vyžití našich svěřenců. Kolik majitelů pasteveckých plemen má své stádo, kolik chovatelů loveckých psů má přístup na honitby apod. Většina z nich se nevzdává a se svými svěřenci pracují i jen tak pro zábavu. Kde ale vzrostla prestiž psa jsou obory, ve kterých se používá k léčbě a které se souhrně nazývají CANISTERAPIE.
Napsala Simona Malá
CHS from HOFION